SU6 and Zoe

Tělo mrtvého padlo na zem, všichni tři byli mrtví. Té holce se podařilo zabít toho chlapa, bylo slyšet akorát sípání a to, jak se držel za krk. Špičkou boty jsem kopla do mrtvého a potom se ohlédla na ní.
"Ne, nejsem člověk." odpověděla hlasem, který nebyl protkám chladem a zněl více normálněji. Sehnu se ještě jednou k tomu chlapovi a prošacuji jej. Vytáhnu akorát kovový prak s chirurgickou gumičkou a několika skleněnkami. "Tsch... nepoužitelné." pustím prak a kuličky na zem a potom se opět podívám na ní. Prstem ukážu na mačetu co měla v ruce.
Už nevypadala jako neškodný android, krev tekla z jejího těla. "Tu mačetu bych si vzala." pověděla

Tuhle reakce očekávala, stáhla ruku podél sebe a nechala krev volně kapat na zem. "Počítači, připomeň mi můj úkol." pověděla do větru, nechtělo se jí mluvit. "Úkol Survival Unit 6 je sbírat data ze soubojů pro organizaci Beacon. Survival Unit 6 má zakázáno zabít geneticky upravenou živočišnou formu." odpověděl počítač a ona se na ní podívala, snad už to jejímu mozečku docvakne. "Slyšela jsi, i kdybych chtěla, nemůžu tě zabít." pomalu se rozešla k té druhé mrtvole, po cestě jí pozorně sledovala. Chtěla být připravená na možnou obranu, pokud se pokusí nějak zaútočit. "Nemusíš vědět co jsem zač." odpověděla, věděla, že tahle odpověď jí musí řádně dopalovat.

Našla jsem akorát nějaké jídlo, jakoby mi k něčemu bylo. Lehce jsem si pro sebe povzdechla. Vzala jsem nějaký sáček s něčím a podívala se na ní. "Budeš mě vídat častěji, než si myslíš." sykla a hodila po ní sáčkem. Pak se sklonila k mrtvole, začala z ní sundávat militaristickou bundu co měla na sobě. Mrtvé tělo pro ní nebylo žádnou překážkou, pohrávala si s ním jako se živoucí loutkou. Bundu si omotala kolem pasu a potom se na ní zadívala. Ta mačeta jí štvala, ale hodila se jí více, alespoň bude mít nějaké větší šance na přežití.
Krev pomalu zasychala, nejvyšší čas najít nějaké jezírko, do kterého by se mohla namočit a smýt ze sebe tu lidskou špínu, ironie, že?