Noctis & Ashiro & SU6

Zatímco sledoval jejich souboj, byl donucen se pod maskou lehce ušklíbnout. Jeho očil stačily pozorovat všecho co se kolem něj dělo, ačkoli mu to z počátku nedávalo smysl. Jenom tiše oddechoval za stromem a přemýšlel. Náramek, který se ozýval od dívky nebyl zcela obyčejný, takové funkce byly speciální a tohle mu pro teď vrtalo hlavou. Tiše si povzdechl a přikrčil se aby ho nikdo neviděl, zatímco přemýšlel nad jistými možnostmi. Její ASTS bylo jiné, možná kdyby se k němu dostal, pohrál si s ním...
Krátce přimhouří oči, když zaslechne Overlock a jeho bývalý spojenec dostane ránu do břicha. Toho druhého muže neznal, netušil jak se zachová v momentě, kdy prozradí svou pozici, měl to riskovat a vůbec měl důvod? Znovu se zadíval na dívku, na její zranění a pohyby, studoval ji pohledem a ačkoli mu přišlo něco nepřirozeného, netušil co. Potřeboval se přiblížit a tak v mižku vyběhl ze svého úkrytu a rozběhl se přímo k ní.
"Brej den! Můžu se připojit k vaší záživný činnosti?" vyhrkne aniž by nad tím dvakrát přemýšlel a s úšklebkem pod maskou se zastaví kousek od nich.

Šíp jí trefí do ramene, ale nic moc si z něj nedělala. Měl jsem na Beacon ještě větší vztek, to jim nestačí, že nutí lidi, aby se navzájem zabíjeli? Musí sem posílat ještě tohle? Počítač jí povolí aktivovat jakési rozhraní a tak jsem byl ihned na pozoru. Vyrazí proti mně, byla mnohem rychlejší a když dostanu ránu, aniž bych stačil zareagovat, zjistím, že i silnější. Prudce vydechnu a ucítím v ústech pachuť krve. Nemohla mě zabít, ale to mě moc neuklidňovalo. Mě sice ne, ale dle toho, jak vypadá jiné určitě ano. Bylo zbytečné útočit na místa, kde měli lidé životně důležité orgány a tak jakmile schytám další ránu, využiji toho a drápy jí zamířím proti noze. Chtěl jsem omezit její pohyblivost, stejně jako s tím začal Noctis a také se mi ji podaří zasáhnout. Najednou však zaslechnu mě až moc dobře známý hlas a tak se rychle vzdálím a pootočím na nově příchozího.
"Free," vydechnu, ale má pozornost se opět přesune k oné dívce. Nechtěl jsem schytat další ránu, už tak dost bolely.

S tichým nádechem zahlédne šíp, který prosviští kolem něj a trefí dívku do kolene. Rozhodně by nechtěl být na jejím místě, ale měl teď rozhodně lepší úhel pohledu než předtím a to rovnou zpříma. Dle toho co se ale v následujících pár vteřinách odehrálo a toho co slyšel, si mohl být více než jistý, že se nejedná o člověka a tak svou pozornost přenesl na bělovlasou dívku. Po delší chvilce sledování jejího fyzického stavu se mu potvrdilo pár věcí, které... nedalo se říci, že by ho potěšily ale ani jakkoli rozhořčily. Jen tiše vydechl a začal zvažovat pár možností, jenže na to potřeboval odpovědi, které neměl. Na krátkou chvíli přerušil jejich souboj a proteď si byl jistý tím, že nenechá střelce aby zasáhl svůj cíl a v případě nutnosti se mu postaví do cesty, chtěl s dívkou mluvit, zeptat se ji na pár věcí a ti dva ji chtěli zabít, zničit alespoň tohle mu bylo jasné.
"Ty... nevím jak ti říkají. Chtěl bych si potvrdit pár věcí, pracuješ pro Beacon?" položí jednoduchou otázku k dívce, zatímco se ohlédne na Ashira a změří si ho pohledem. I jemu by byl schopný stát v cestě.

Počítač zahlásí, že se přehřívá a tak ta věc ustane v pohybu. Stále jsem však nepolevoval na ostražitosti, přestože byla zra- Poškozená. Očividně však upoutala Freeho pozornost a všimnu si Noctise, který se jí snažil držet v šachu. Přesunu se tak, aby každý z nás stál z jedné její strany a neměla tak kam utéct. Byla v obklíčení.
"Pracuje pro ně, sama to řekla. Kdo jiný by něco takového dokázal vytvořit," odpovím místo té věci zcela klidně, přestože jsem měl chuť se proti ní vrhnout a rozflákat jí na kusy.
"Zničme to. Sbírá pro ně informace a zabíjí lidi, budou s tím jen problémy," zavrčím a zatnu ruce v pěst. Opravdu jsem to chtěl zničit, stejně jako všechno, co souvisí s Beaconem.

Dříve než mu stačila odpovědět, udělal to za ni Ashiro a prapodivný muž kterého neznal, ji stál za zády a mířil na ni šípem. Párkrát se potichu nadechne a strčí ruce do kapes, zatímco se žena dost očividně nasupí na mého bývalého spojence.
"Beacon, nečekal bych že svou práci dotáhnout do konce ale jsem mile překvapen," vydechne nestranně, zatímco si prohlédně všechny přítomné. Byla cenným exemplářem, důkazem toho že se Beacon zase posunul dál, nikdy by ho nenapadlo že se tak nevinně tvářící složka, stane skutečnou.
"Takže jsi s nimi v neustálem kontaktu?" zeptá se ačkoli to slyšel od svého společníka, přeci jen to chtěl slyšet i přímo od ní a plán... 'rozmlátit ji na kusy' se mu moc nelíbil. Jakmile se ale zmíní o úkolech, zaměřil se na ni.
"Úkoly, jistě chápu že tě Beacon poslal do arény za určitých podmínek, také asi můžu odhadovat jenom to, že se o ně s nikým jenom tak něpodělíš... není tomu tak?" vydechne a vytáhne ruce z kapes aby se mohl podrbat ve vlasech. Díky blízkosti v jaké se nacházel mohl zhodnotit její stav, stavbu těla a podle toho co věděl jenom odhadovat na jakém principu funguje. Také si dával pozor na její pohyby, přeci jenom byla očividně zbraní Beaconu a on nechtěl být neopatrný, přestože byl fascinován jí samotnou.
"Problémy tu byly i bez ní... co tak trochu vychladnout?" vydechne směrem na Ashira, zatímco doufal že mu ona odpoví, i když neměla jeden očividný důvod a možná kdo ví... prostě nemohla?

Poslouchal jsem všechny tři a zatímco se mě ta věc snažila ještě víc dopálit, bylo mi víc než jasné, že Noctis a Free ji zničit nechtějí. Zatímco náš nováček vyřkl svůj nápad nahlas, u mého bývalého spojence jsem mohl jen odhadovat, že to chce prozkoumat. Přeci jen pro ně pracoval a s technikou si rozuměl. Já to viděl jen jako hrozbu, něco, co patří Beaconu a zabíjí lidi, které jsem chtěl chránit. Přestože se mě snažili zabít. Tiše si povzdechnu a párkrát se zhluboka nadechnu, abych se opravdu uklidnil. Nehodlal jsem se s tím vybavovat, ale hodlal jsem těm dvěma dát dostatek prostoru. Založím si tedy ruce na prsou a probodnu tu věc pohledem.
"Doufám, že víš, co děláš," řeknu jen směrem k oběma a dále celou situaci sleduji. Kdyby zaútočila, nebo se pokusila o útěk, hodlal jsem zakročit.

Jenom tam stál a přemýšlel, zatímco se do konverzace pustil i ten neznámý. Jen nadzvedne obočí a se vší upřímností se nad jeho slovy rozesměje na celé kolo. Trvalo mu nějakou chvíli než se vůbec dokázal uklidnit a trochu popadnout dech.
"Jen do toho, Beacon je plný chytrých lidí... pořád jsem fascinovaný tím, že dokázali vytvořit něco tak úžasného, tak podobného lidem. Konkuruj jim v tomhle, je li to v tvých schopnostech," vydechne a trochu se uvolní. Byl snad jediný kdo nepůsobil nikterak napjatě nebo se zájmem rozmlátit ji na kusy, spíše naopak. Skutečnost že pracovala pro Beacon ale nebyla nijak uklidňující.
"Takže jsi tady pro to aby jsi Beaconu odevzdávala naše úspěchy v rozvoji a selhání," sdělí spíše sám pro sebe a na notnou chvíli se odmlčí. Jakmile se ale Ashiro zmíní o tom, že doufá, že ví co dělá, jen se uchechtne, zatímco znovu složí ruce do kapes.
"Tak napůl, vlastně jsem jenom zvědavý," odpoví zcela upřímně a jde na něm poznat, že si z toho vůbec nic nedělá. Nebyl neopatrný, ale viděl v tom něco jiného než jeho dva společníci. Věděl jenom jedno, že jejím zabitím nic nezískají... Tedy až na dobrý pocit a jakousi potřebu mít nad Beaconem kontrolu. Dříve byl také takový a nedopadlo to zrovna dvakrát dobře. Museli mít nějakou pojistku, kromě toho ji mohli dle jeho odhadů kdykoli vrátit zpět, ať už by to udělali jakkoli. Neměl absolutní ponětí jak by mohla její mysl fungovat, ale odhadoval pouze to... Na kátkou chvíli se mu vybavila její předchozí věta o OS chipu a pod jeho maskou se vynořil spokojený, šíbalský úsměv.
"Je sarkastická, vtipná, simuluje lidské emoce s takovou lehkostí, líbí se mi!" vydechne z ničeho nic a zadívá se na toho mladíka s šípem a na Ashira.
"Nenechám vás ji zničit, Beacon by ji vrátil a kdo ví... možná i v horším a násilnějším provedení," sdělí nakonec své rozhodnutí. Ani ona je nemohla zabít, dokud nezískala povolení, nebo to alesoň tvrdila a on o ni chtěl zjistit mnohem víc. Možná by něco přeci jenom zmohl, kdyby zjistil jak funguje, jistý si tím ale nebyl.
"Doufám že nebudeme muset stát na opačných stranách," odmlčí se s jistou vážností a pomalu vytáhne ruce z kapes, zatímco si je změří pohledem.

Poslouchal jsem rozhovor těch tří a moc se nezapojoval. Jen jsem tiše přemýšlel, co teď. Každý z nás měl jiný názor na to, co bychom měli udělat s tou věcí a situace mezi Noctisem a Freem se začne vyostřovat. Povzdechnu si, nechtěl jsem, aby se do sebe ti dva pustili. Věděl jsem však, na čí straně bych stál. Freemu jsem dost dlužil. Má ruka se změní zpátky na lidskou a otočím se na Noctise, stále jsem si však hlídal tu věc, aby nezdrhla v momentě, kdy si bude myslet, že až tolik nedáváme pozor.
"Noctisi, nech ho. Není to nepřítel a když se tady serveme navzájem, nic se nevyřeší," řeknu rázně a s nenávistným pohledem se opět zadívám na tu věc.
"Dělej si co chceš, Free. Přenechávám ti to... Tohle už není můj problém," vydechnu, než se ke všem třem otočím zády a vydám se pryč. Po chvilce přejdu do poklusu, chtěl jsem odtud vypadnout co nejrychleji.

Jenom tiše postával na místě a sledoval jak hrot šípu mění svůj směr. Stál tam s rukama svěšenýma podél těla a přemýšlel. Nestačil se divit tomu, co slyšel a tak pouze zakroutil hlavou.
"Nepřirozenému?" vydechne jednoduše a zadívá se na muže, kterého si chvíli jenom tak prohlížel, zatímco se Ashiro rozešel pryč a brzy zmizel někde mezi stromy. *A ty si stále myslíš že jsi přirozený člověk? S tím co máš v těle, tě mezi sebe zpátky nikdy nepřijmou. Zprvu tě úvítají, když jim nabídneš svou ochranu, později se tě budou bát, shlížet na tebe a nakonec ti nezbude nic jiného než se schovávat, zatímco tě budou lovit jako nebezpečnou zvěř, která může převzít kontrolu nad světem jenom kvůli tomu, že jsou mezi námi i tací, kteří dokáží ovládat VIS,* tohle chtěl říct, ale místo toho se jenom nadechl a nechal to být. Pokud takhle mluvil o Androidovi, nebyl by schopný pobrat to, co by se mu tímhle snažil vysvětlit.
"Máš pravdu, nemám na to právo ale o Beaconu toho vím mnohem více než ty a ten tvůj malý mozek," vydechne nakonec a narozdíl od něj si zachovával chladnou hlavu. Čím déle ji poslouchal, tím více mu některé věci docházely a překvapenost na sobě rozhodně dával znát. Dokonce sebou cukl když zařvala na Noctise, přesto však před ni stál zcela neozbrojen.
"Nesuď knihu podle obalu. Jistě je naprogramována Beaconem aby jim podávala informace, to je jenom přirozeným tahem tvůrců, obzvláště takovými kretény, kteří jsou v Beaconu. To ale neznamená, že nemá právo je nenávidět o nic méně než mi všichni tady," sdělí muži s tetováním a pořádně si ho prohlédne.
"Sám ji slyšíš ne? Jistě, v momentě kdy by mě ohrozila, budu se bránit ale zuřivě útočit a chtít rozmlátit ze vzteku něco, jak říkáš "nelidského..." to slovo se mu vůbec nelíbilo a tak jej dost neochotně zavrčel, než se pomalu otočil na tu dívku. "..zatímco mi sami tady zahazujeme svou lidskost, mi nepřijde zrovna fér..." dopoví a dlouze si povdzechne.
"Její smrt neukojí tvou nenávist vůči Beaconu a mimo jiné, jsme v moderní době sakra! Jsem fascinovaný něčím takovým! Tohle je umění! Mít androidy na naší straně, svět by mohl zase začít alespoň trochu vzkvétat. Proti VIS by se bojovalo o mnoho lépe. Vždyť ona může mít ve své paměti uloženou bezmeznou inteligenci, neustále se může rozvíjet, nezestárne, nezemře, může se učit novým věcem, má mnohem větší možnosti než mi všichni na to, aby něco dokázala," vydechne s nadšením ve svém hlase.
"Čert to vezmi že podává informace Beaconu. To se dá změnit když nebude ohrožena jejich výhružky. Představ si že by mohla jednat nezávisle pořád, dle vlastní vůle..."